22 Čvn Životní pojištění v praxi – část II: závažná onemocnění
Riziko nazvané „Závažné onemocnění“ patří na smlouvách k nejmladším typům připojištění. Jako první s tímto rizikem přišla Pojišťovna České spořitelny v roce 1995. Výskyt civilizačních chorob v naší populaci neustále roste a onemocnění postihují stále mladší věkové skupiny. Není proto divu, že riziko má na smlouvách svou popularitu a stoupající tendenci. Jedná se bezesporu o zajímavý nástroj, který má však svá výrazná omezení, ke kterým musíme při sestavování pojistné strategie u klientů přihlížet.
Závažné onemocnění chápeme jako poškození zdraví, které může částečně nebo zcela omezit schopnost člověka generovat finanční příjmy. Závažnost nemoci se udává dle míry úmrtnosti na dané onemocnění. Pojišťovny tak v pojistných podmínkách uvádějí vlastní seznam diagnóz, které považují za závažné. Obvykle tento výčet zahrnuje 20 až 35 diagnóz. Velké rozmezí nemocí bývá často jen reklamním trikem pojišťoven. Při srovnání často zjišťujeme, že se jedná pouze o podrozdělení některých vážných nemocí, které jiná pojišťovna eviduje pod jedním bodem, a seznamy se tedy v zásadní míře neliší. Přesto je při výběru konkrétního produktu nezbytné takové srovnání provést.
Pojistnou událostí je pak samotné stanovení diagnózy lékařem s příslušnou odborností. Nutno podotknout, že pojišťovny mají nárok vyžádat přezkoumání zdravotního stavu u smluvního lékaře pojišťovny, který potvrdí nebo vyvrátí stanovenou diagnózu závažného onemocnění.
Při sjednávání připojištění rizika závážných onemocnění je potřeba brát v potaz dvě zásadní omezení, která vyplývají ze smluvních podmínek pojišťoven. Poradce by měl vždy tato omezení s klientem zvážit a důrazně jej na ně upozornit. Jejich podcenění či nepochopení může mít zásadní vliv na pojistné krytí zamýšleného rizika.
Omezení 1: požadovaná doba přežití
Pojišťovna v pojistných podmínkách obvykle sjednává dobu přežití. Jedná se o dobu, po kterou musí pacient po stanovení dané diagnózy přežít, aby pojišťovna plnila. Doba přežití se různí dle pojišťoven, často je delší než 30 dní. Je potřeba brát v úvahu, že o výplatu pojistného plnění vždy žádá pojištěná osoba. Není proto vhodné připojištění závažných onemocnění zaměňovat s pojištěním pro případ smrti, protože v případě, že pojištěná osoba zemře před uplynutím stanovené doby přežití, finanční prostředky nikdy obmyšlená osoba neobdrží.
Nejvyšší podíl na úmrtnosti obyvatelstva mají nemoci oběhové soustavy (infarkt myokardu, cévní mozkové příhody) a zhoubné novotvary (nádorová nemocnění, rakovina): v České republice se jedná dokonce o každé čtvrté úmrtí, přičemž jejích výskyt má stále rostoucí trend. Přitom právě u těchto diagnóz mívá nemoc rychlý průběh a pacient dané nemoci podlehne na místě nebo během pár dní.
Nezbytná doba přežití proto představuje první „nevýhodu“ tohoto typu připojištění, na které je nutné klienta upozornit.
Omezení 2: čekací doba
Dalším omezením, na které je nutno při sjednávání připojištění závažných onemocnění upozornit, je tzv. čekací doba. Čekací doba je doba, která začíná běžet od počátku pojištění a po kterou pojišťovna nebude dané riziko plnit. U jednotlivých pojišťoven se taktéž různí, a to výrazně, jedná se o období 2 až 9 měsíců. Pokud bude onemocnění pacientovi diagnostikováno v průběhu čekací doby, bohužel s pomocí pojišťovny nelze počítat.
Je třeba si také uvědomit, že např. v případě, kdy u klienta měníme platnou smlouvu, může dojít ke spuštění nové čekací doby.
Přístup ke stanovení výše pojistné částky
Jak jsme již psali, závažné onemocnění chápeme jako poškození zdraví, které může částečně nebo zcela omezit schopnost člověka generovat finanční příjmy. Výše finanční ztráty spojené s nemocí se odvíjí od závažnosti nemoci. Nejnižší finanční dopad mají onemocnění, z nichž se člověk vyléčí bez jakýchkoli trvalých následků na svém zdraví. Za středně vážné choroby lze považovat onemocnění, po kterých si osoba nese částečné následky, a které často končí přiznáním invalidního důchodu. Zde je jakýkoli finanční dopad individuální záležitostí, neboť závisí na pracovním zařazení a psychické přizpůsobivosti daného člověka. Ochrnutá noha má vyšší finanční dopad v případě horníka než administrativního pracovníka. Nejzávažnější nemoci často končí smrtí.
Připojištění závažných onemocnění: proč ne
Všechny uvedené rizikové scénáře se dají pokrýt jiným způsobem než sjednáním připojištění závažných onemocnění, zejména pojištěním pracovní neschopnosti, kdy je klientovi vyplácena částka za každý den pracovní neschopnosti z důvodu nemoci, pojištěním rizika invalidity nebo pojištěním pro případ smrti. Tomu odpovídá i výše určení pojistné částky.
Opět narážíme na fakt, že závažné onemocnění je takovým drobným středníkem mezi smrtí a invaliditou. Buď onemocním a umřu, v takovém případě má možnost rodina obdržet plnění z pojištění pro případ smrti. Nebo se uzdravím, protože onemocnění netrvá věčně, a pokud ano, přecházím do invalidity a mám možnost čerpat z tohoto rizika.
Smysl pojištění se vytrácí i z důvodu dosti přísných podmínek, které se blíží pojištění invalidity, avšak pouze u striktně vymezených chorob. Diagnostikovaná závažná nemoc nemusí vždy splnit definici stanovenou pojišťovnou, nehledě na skutečnost, že některé choroby způsobující v hojné míře invaliditu, jako jsou např. nemoci kosterní a svalové soustavy nebo poruchy imunity, nejsou v seznamu závažných nemocí vůbec uvedeny. Připojištění tak neposkytuje komplexní pojistnou ochranu.
Připojištění závažných onemocnění: proč ano
Připojištění je téměř nezbytné u dětí. Pokud dojde k nešťastné události onemocnění závažnou nemocí u dítěte, s nejvyšší pravděpodobností jednomu z rodičů vypadne příjem, neboť bude bojovat se zákeřnou nemocí svého dítěte společně s ním. V tomto případě je téměř nezbytné, aby výpadek příjmu a další náklady, jako doprovod do nemocnice a jiné, byly uhrazeny z tohoto připojištění. O tom, jak nemoc dítěte zasáhne do života rodiny, píše Petr Adolf ve svém článku.
Připojištění náchází své opodstatnění také převážně v zemích se systémy zdravotního pojištění, které dostatečně nepokrývají náklady na léčbu vážných nemocí. Je nutné podotknout, že tato situace – alespoň prozatím – v ČR nenastala, protože 95 % léčby je hrazeno ze státního rozpočtu.
Připojištění závažných onemocnění však může být opodstatněné v případech, kdy nemoc vyžaduje nejmodernější léčbu, která není hrazena ze zdravotního pojištění, např. v zahraničí, nebo kdy hrozí, že zahájení léčby bude ze strany zdravotních pojišťoven omezeno či posunuto z úsporných důvodů.
Závěr
Připojištění závažných onemocnění u životního pojištění je zajímavý nástroj, který má svá výrazná omezení, i přes ně může mít své místo v pojistném mixu klienta. Vždy by však měly mít přednost nástroje zajišťující komplexnější pojistnou ochranu, jako např. pojištění invalidity. Připojištění závažných onemocnění pak slouží jako jakýsi nadstandard, který pomáhá dokrývat vybraná místa v souboru pojistných rizik u životního pojištění.
