11 Srp Jak orientačně spočítat nemocenskou?
O způsobu výpočtu dávek nemocenského pojištění panuje mnoho mýtů a omylů. Základní orientační výpočet však není nikterak složitý a jeho zvládnutí pomůže finančnímu poradci kvalitně a rychle nastavit připojištění klienta pro případ pracovní neschopnosti. Podíváme se, jak na to.
Cílem článku je nastínit způsob, jakým lze zcela orientačně stanovit výši dávek nemocenského pojištění (tedy tzv. „nemocenské“) pro případ pracovní neschopnosti klienta. S klientem si tak profesionální poradce snadno vypočte, jaká bude předpokládaná výše jeho nemocenské.
Jedná se o základní příklad, kdy je osoba v zaměstnaneckém poměru a vyměřovací základ stanovujeme na základě jeho příjmu z pracovní činnosti. U OSVČ se při výpočtu dávek nemocenského pojištění postupuje analogicky, vyměřovací základ je vypočítáván z jejího příjmu.
Musíme zdůraznit, že jde o velmi zjednodušenou metodiku, která slouží zejména k určení předpokládaného výpadku příjmu z důvodu pracovní neschopnosti a následného nastavení výše dávky z připojištění pracovní neschopnosti. Přesný výpočet totiž ovlivňuje více faktorů, které je obtížné předem odhadnout, a mají na přesný výpočet často zásadní vliv.
Délka vyplácení nemocenských dávek
Nemocenskou vyplácí v případě pracovní neschopnosti příslušná správa sociálního zabezpečení, a to od 15. dne jejího trvání. Během prvních 14 kalendářních dní tedy OSVČ ani zaměstnanci nemocenskou od státu nedostávají. Zaměstnanec má v této době nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, a to za každý pracovní den počínaje 4. dnem trvání pracovní neschopnosti. První 3 dny se tedy neproplácejí vůbec. Výjimku tvoří nařízená karanténa, která se proplácí od prvního dne pracovní neschopnosti. Zde je třeba pamatovat, že náhrada mzdy od zaměstnavatele náleží za pracovní dny, zatímco nemocenské za dny kalendářní.
Nemocenská se vyplácí v případě lékařem vystavené pracovní neschopnosti a standardně ne déle než jeden rok (přesněji ne déle než 380 kalendářních dní, protože prvních 14 dní se nezapočte).
Jak orientačně výpočteme výši nemocenské?
Krok 1: zjistíme předpokládaný denní vyměřovací základ
Zcela zjednodušeně řečeno, denní vyměřovací základ je průměrná denní hrubá mzda klienta. Vypočteme ji ze součtu hrubé mzdy za posledních 12 měsíců, který vydělíme počtem kalendářních dní, tedy 365. Zjednodušeně je možné denní vyměřovací základ spočítat také tak, že průměrnou hrubou měsíční mzdu vynásobíme počtem měsíců v roce (tj. 12) a vydělíme počtem kalendářních dní (tj. 365).
Znovu musíme připomenout, že tento způsob výpočtu je zcela orientační. Vychází ze zcela ideální situace, kdy klient v uplynulých 12ti měsících nevynechal jediný den, nebyl v pracovní neschopnosti a měl příjem v neměnné výši. To je samozřejmě v praxi nereálná situace, pro přesné stanovení denního vyměřovacího základu je třeba pracovat s dalšími faktory (jako vyloučené doby apod.), které nelze dopředu odhadnout a jsou nad rámec tohoto článku.
Tento výpočet je pro naše účely dostačující a dá nám orientační číslo, se kterým jsme schopni dále pracovat.
Krok 2: denní vyměřovací základ redukujeme
Denní vyměřovací základ, který známe z kroku 1, je nutné následně upravit redukčními hranicemi. Pro rok 2016 platí, že:
Z částky 901,-Kč se započítá 90 %
Z částky od 901,-Kč do 1.351,-Kč se započítá 60 %
Z částky od 1.351,-Kč do 2.701,-Kč se započítá 30 %
Z částky nad 2.701,-Kč se nezapočte nic.
Výsledná snížená částka je tzv. redukovaný denní vyměřovací základ
Krok 3: vypočteme předpokládanou nemocenskou
Nyní je to již jednoduché. Výši nemocenské za kalendářní den vypočteme jako 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu z kroku 2. To je číslo, které potřebujeme znát pro správné stanovení výše dávky ze soukromého připojištění pracovní neschopnosti.
Malý příklad:
Pan Bonus je příjemný a zodpovědný klient. Je zaměstnán jako řidič autobusu a jeho hrubá měsíční mzda činila 35 tisíc Kč. Pan Bonus je živitelem rodiny a my jej chceme kvalitně zajistit, proto zvažujeme také připojištění pro případ pracovní neschopnosti. Potřebujeme zcela orientačně zjistit, jaký bude výpadek jeho příjmu v případě, že si zlomí nohu. Zlomenina mu totiž nedovolí vykonávat své zaměstnání, proto bude nějaký čas v pracovní neschopnosti. Jaká bude jeho nemocenská za první měsíc?
Jdeme na to:
V období prvních 14 dní obdrží pan Bonus náhradu mzdy od svého zaměstnavatele, a to od 4 dne a pouze za pracovní dny. Tedy 7 dní. Od 15. dne bude pobírat dávku z nemocenského pojištění.
Krok 1: vypočteme denní vyměřovací základ.
Hrubý roční příjem činí 420.000,-Kč (12 x 35.000,-Kč = 420.000,-Kč). Tuto částku vydělíme počtem dní v roce, tak zjistíme denní vyměřovací základ (420.000,-Kč/365 dní = 1.150,-Kč). Tento denní vyměřovací základ je ale třeba zredukovat.
Krok 2: redukujeme denní vyměřovací základ
Pro redukci použijeme procenta platná pro jednotlivé redukční hranice:
901,-Kč x 90% =810,90Kč
(1.150,-Kč – 901,-Kč) x 60% = 149,40Kč
Tyto dvě částky sečteme, výslednou hodnotu 960,30 zaokrouhlíme na 961,-Kč. Toto je redukovaný denní vyměřovací základ.
Krok 3: zjistíme výši nemocenské
Výše nemocenské bude činit 60% z redukovaného denního vyměřovacího základu, tedy 961,-Kč x 60%, což je 576,60Kč denní dávky nemocenské. Tu vynásobíme příslušným početem dní trvání pracovní neschopnosti. Musíme mít na paměti, že v prvních 14ti dnech se nemocenské dávky nevyplácejí.
Pro pana Bonuse vypočteme ještě náhradu mzdy od zaměstnavatele. Ta se stanoví podledle zákona 262/2006 Sb, a to v zásadě podobným způsobem jako při výpočtu nemocenské. Redukční hranice jsou následující:
I. redukční hranice je 157,68 Kč, započítává se z 90 %
II. redukční hranice je 236,43 Kč, započítává se z 60 %
III. redukční hranice je 472, 68Kč, započítává se z 30 %, nad tuto částku se dále nezohledňuje.
Krok 1.
Při výpočtu náhrady mzdy od zaměstnavatele nejprve zjistíme průměrný hodinový výdělek (vycházíme z hrubého příjmu zjištěného za poslední čtvrtletí). Ten u pana Bonuse činí 208,-Kč (3×35.000,-Kč / 3x168hod).
Krok 2.
Redukujeme průměrný hodinový výdělek.
I .redukční hranice 157,68Kč x 0,90 = 141,9120Kč
II. redukční hranice (208,-Kč – 157,68Kč) x 0,60 = 30,1920Kč
Redukovaný průměrný hodinový výdělek činí 172,1040Kč.
Krok 3.
Výše hodinové náhrady se určí jako 60% redukovaného průměrného hodinového výdělku, tedy 172,1040Kč x 60% = 103, 2624Kč.
Tuto částku vynásobíme počtem hodin, za které náhrada náleží, v případě pana Bonuse to bude za 7 dní po 8 hodinách, tedy celkem za 56 hodin.
Náhrada mzdy od zaměstnavatele činí v našem případě 5.783,-Kč.
Na závěr
Při sečtení náhrady od zaměstnavatele 5 783 Kč a nemocenské 9 226 Kč získáme měsíční náhradu mzdy při zlomené noze v prvním měsíci 15 009 Kč, v dalších pak 17 298 Kč. Pro zjednodušení pracujeme vždy s měsícem o 30ti dnech. Vzhledem k tomu, že čistá mzda pana Bonuse činí 26 185 Kč, v prvním měsíci poklesne jeho příjem o 11 176 Kč, v následujících pak o 8 887 Kč. Pokud má pan Bonus napjatý rozpočet a potřebuje pro uhrazení nákladů dorovnat svou mzdu, můžeme takto zjednodušeně vypočítat denní dávku, kterou by potřeboval pobírat ze soukromého životního pojištění z rizika pracovní neschopnosti. Částku poklesu příjmu vydělíme počtem dní v měsíci, a tím zjistíme potřebnou denní dávku z pojištění pracovní neschopnosti. V našem případě činí (8 887/30) = 296 Kč. Denní dávka pro dorovnání příjmu by měla činit 300 Kč.
Je nutné si uvědomit, že v prvním měsíci máme v připojištění sjednánu tzv. karenční dobu. Z toho důvodu klient v prvním měsíci obdrží nižší částku (300 x 16) = 4 800 Kč, která mu v tomto období nedorovná celý příjem, a to o 6 376Kč. Pro tento případ je vhodné klientovi vytvořit rezervu, aby první měsíc v případě nedostatku příjmu mohl pokrýt z vlastních zdrojů a nemusel sjednávat vyšší částku, a tak platit i vyšší pojistné. Není-li možné rezervu vytvořit, je vhodné zvážit zvýšení denní dávky na 400 Kč, a to i za cenu zvýšení pojistného.
Pokud má klient nižší výdaje a riziko není výrazné, počítáme pouze tu částku, která chybí na straně výdajů. Pokud klient ví, že první měsíc zvládne, ale po další měsíce by pro rozpočet mohla být dávka nemocenské likvidační, je možné prodloužit karenční dobu a plnění sjednat např. od 29. dne. Tím snížíme také výši pojistného u tohoto rizika.
Podrobněji se připojištění pracovní neschopnosti věnujeme v tomto článku.
